|
|
Invaze na Grenadu - Reaganův pokus o prosazení demokracie?
Hřivna, Václav ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá americkou zahraniční politikou po nástupu Ronalda Reagana do funkce prezidenta. Konkrétně zkoumá, zda invaze USA na Grenadu, ke které došlo v říjnu roku 1983, vyplývala z předem stanovených zahraničněpolitických cílů. Cílem práce je najít a vysvětlit příčiny, proč se USA v čele s Ronaldem Reaganem rozhodly k invazi na Grenadu. Kromě obecné koncepce Reaganovy zahraniční politiky, která je důležitá k pochopení průběhu událostí, je přímo analyzována politika USA vůči Latinské Americe. Práce dále nastiňuje vztahy mezi USA a Grenadou, a to od roku 1979, kdy na Grenadě došlo k levicovému převratu, až do samotné invaze. Současně je zkoumána i vnitropolitická situace Grenady, která sehrála velmi důležitou roli v celém kontextu americké invaze. Ta totiž přišla právě v důsledku chaosu, který vnitrostranické spory a boj o politickou moc na Grenadě vyvolal. Práce se také zabývá důsledky americké akce, a to především otázkou debat o legitimitě operace, které probíhaly v různých sférách jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.
|
|
|
Trendy v cestovním ruchu v malých ostrovních destinacích v období před a při pandemii COVID-19. Případová studie St. Martin-Karibik.
Mráz, Tomáš ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Janská, Eva (oponent)
Malé ostrovní rozvojové státy (SIDS) jsou specifickou skupinou destinací cestovního ruchu, které jsou často ekonomicky závislé na turismu. Tato práce se zabývá vývojem turismu v SIDS v Karibiku před a během pandemie COVID-19, při které byl cestovní ruch významně omezen. Teoretický koncept životního cyklu destinace určuje rozvojové fáze turismu v destinacích, které však mohou být značně ovlivněny dopady pandemie COVID-19. Pro výzkum na mikroregionální úrovni byl zvolen ostrov Svatý Martin, kde byly dále zkoumány počty příjezdů, aktivity a chování turistů a jednodenních návštěvníků. Klíčová slova: cestovní ruch, Karibik, SIDS, životní cyklus destinace, COVID-19, Svatý Martin
|
|
| |
|
| |
|
|
Udržitelný cestovní ruch a jeho využití pro rozvoj Malých ostrovních rozvojových států (SIDS)
Jirsáková, Lucie ; Kalábová, Markéta (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
V této bakalářské práci byl zkoumán rozvoj udržitelného cestovního ruchu, a to v rámci speciální kategorie rozvojových zemí, která se nazývá Malé ostrovní rozvojové státy. Koncept udržitelného cestovního ruchu je v posledních letech na vzestupu, protože se snaží bojovat s masovou turistikou a s jejími negativními dopady. Práce je strukturována do dvou teoretických, a dvou praktických kapitol, které zahrnují konkrétní příklady využití udržitelného cestovního ruchu v destinacích Karibik, Maledivy a Kapverdy a následně jejich zhodnocení. Cílem práce bylo odpovědět na výzkumnou otázku, zda je možné při využití právě udržitelného cestovního ruchu zlepšit ekonomickou situaci v rozvojových zemích a zlepšit tak i životní podmínky tamních obyvatel. Závěr je takový, že udržitelný cestovní ruch dokáže zlepšit tyto podmínky , ale obyvatelé tomu musí jít naproti a snažit se zapojit do procesu tohoto rozvoje vlastními nápady a projekty. Je možné tímto rozvojem zlepšit i ekonomickou situaci v těchto rozvojových zemích, ale je nutné, aby tento rozvoj podporovaly místní vlády a vytvářely tak pro to nezbytné podmínky.
|
|
|
Invaze na Grenadu - Reaganův pokus o prosazení demokracie?
Hřivna, Václav ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá americkou zahraniční politikou po nástupu Ronalda Reagana do funkce prezidenta. Konkrétně zkoumá, zda invaze USA na Grenadu, ke které došlo v říjnu roku 1983, vyplývala z předem stanovených zahraničněpolitických cílů. Cílem práce je najít a vysvětlit příčiny, proč se USA v čele s Ronaldem Reaganem rozhodly k invazi na Grenadu. Kromě obecné koncepce Reaganovy zahraniční politiky, která je důležitá k pochopení průběhu událostí, je přímo analyzována politika USA vůči Latinské Americe. Práce dále nastiňuje vztahy mezi USA a Grenadou, a to od roku 1979, kdy na Grenadě došlo k levicovému převratu, až do samotné invaze. Současně je zkoumána i vnitropolitická situace Grenady, která sehrála velmi důležitou roli v celém kontextu americké invaze. Ta totiž přišla právě v důsledku chaosu, který vnitrostranické spory a boj o politickou moc na Grenadě vyvolal. Práce se také zabývá důsledky americké akce, a to především otázkou debat o legitimitě operace, které probíhaly v různých sférách jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.
|
|
|
Great Mothers: Female Empowerment in Selected Novels by Toni Morrison
Ioannou, Eleni ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
81 Résumé Tato práce uvádí, že mateřství, jak je znázorněno v románech Toni Morrisonové Šalamounova píseň (Song of Solomon), Milovaná (Beloved) a Milosrdenství (A Mercy) je prostor pro posílení postavení žen. Jeho emancipační potenciál je nastaven proti kontextu otroctví a patriarchátu popsané v příbězích a ukazuje, jak matky jsou schopné odolávat represivním strukturám a zajistit svým dětem blaho. Otroctví potrhalo rodinné vazby a způsobilo rozdělení rodin, oddělením rodičů od svých dětí. V románech, které jsou předmětem této práce je obnovy rodinných vazeb docíleno na základě imaginárního přepisování dějin. Některé z postav matek, jako je například postava Sethe v románu Beloved (Milovaná), znovu prožívají bolestnou rodinnou minulost a musí se vypořádat s jejími traumatizujícími účinky, aby mohly jít dále. Jiné z postav, jako je například postava Pilate v románu Song of Solomon (Šalomounova píseň), se vrací ke své minulosti a fungují jako prostředníci mezi dřívějšími a novými členy komunity. Přepisování historie je pro afroamerické spisovatele a lidi, kteří v minulosti zažili otrokářské praktiky, zcela zásadní k tomu, aby se mohli vypořádat s odkazem minulosti. Mateřství je definováno v několika stále se opakujících vzorech. Toni Morrisonová popisuje fyzické aspekty mateřství z pohledu matky a používá...
|
|
|
Specifics of the Caribbean economies in the context of Economic Partnership Agreements and the relations with the EU
Totkovičová, Lucia ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Richter, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahy Evropské unie a Karibiku, především dohodami upravujícími jejich právně-institucionální rámec. Vychází z oficiálních pravidel mezinárodního obchodu odsouhlasených členy Světové obchodní organizace a z Článků GATT a GATS. První část podává obraz o regionu Karibik, jeho pozici ve světové ekonomice a regionální integraci, která je základem vnějších vztahů. Ve druhé kapitole jsou analyzována specifika zemí Karibiku poukazující na jejich zájmy v mezinárodním prostředí. Vztahy s Evropskou unií, dohody, které je upravují, a specifický přístup k rozvojovým zemím jsou předmětem kapitoly třetí. Těžištěm práce je analýza Ekonomické partnerské dohody mezi EU a skupinou CARIFORUM. Důraz je v práci kladen na její základní ustanovení týkající se obchodu mezi EU a CARIFORUM, soulad s pravidly WTO, dopady na karibské ekonomiky, jakož i kritiku a zhodnocení přínosu EPA. Pozornost je věnována rozvojovému aspektu EPA a v neposlední řade budoucnosti spolupráce pod záštitou této regionální dohody.
|
|
| |
|
|
EU – Caribbean: special levels of their mutual relations
Zaujecová, Ľubomíra ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem práce je analýza vzájemných vztahů Evropské unie s karibskou oblastí, především prostudování a následné zhodnocení různých rovin, ve kterých se tyto vztahy odehrávají. První kapitola pojednává o vzájemných vazbách EU s karibským regionem v rámci skupiny ACP, které představovaly počátky jejich spolupráce. Kromě charakteristiky celé skupiny jako celku a jejich společných znaků se zabývá specifickými rysy jednotlivých oblastí a snaží se odlišit Karibik od dvou ostatních. Její hlavní částí je právně institucionální podoba jejich vzájemných vztahů jakož i jejich podoba v praxi. Obsahem druhé kapitoly je úroveň, na níž spolupracuje EU s jednotlivými uskupeními Karibiku. Pojednává o právně institucionálním zabezpečení jejich vztahů, obchodní a rozvojové spolupráci. Třetí kapitola se věnuje národní úrovni a vysvětluje, jak probíhá humanitární pomoc a zavádění rozvojových programů za účasti místních orgánů jednotlivých karibských zemí a Evropské unie.
|
host ::
RSS.